Přímá volba poslanců v zemi bez budoucnosti | dialog.ihned.cz - Komentáře

Přímá volba poslanců v zemi bez budoucnosti | dialog.ihned.cz - Komentáře

Po dvacetiletém procesu nadšení a z něj pramenícího zklamání a pohřbívání nejrůznějších politických stran přinesl letošní rok nový koncept s názvem měníme volební systém. Po překvapivém schválení přímé volby prezidenta se začaly rojit nápady, že by se dal změnit systém volby do parlamentu. Kolektivní paměť definitivně pohřbila zděšení z temných dob opoziční smlouvy, kdy se dvojice konceptuálních performerů Klaus & Zeman pokusila zavést většinový volební systém - a tak se nám tento nápad vrátil, coby řešení personálního problému, kdy sice máme demokracii, ale chybí nám demokrati.


Aby snad přece jen někdo nestrašil problematikou většinové volby, vznikla marketingová organizace “Přímá volba poslanců”, která má za úkol prodat staré řešení v novém obalu. Ten je postaven na předpokladu, že změníme systém a z nebe spadnout noví a lepší politici. A samozřejmě přestane existovat korupce.
Korupce však není problémem pouze nejvyšších pater politiky, korupce je prorostlá v samých základech české společnosti a začíná kupováním rozhodčích v nejnižších ligách českého fotbalu za basu piv, což vám potvrdí jakýkoli štamgast i té nejzapadlejší vesnické hospody.

Dokud nezačne vadit korupce lidem všude a nejen v těch nejvyšších politických patrech a dokud se nezvednou tisíce lidí od televizních gaučů, aby vstoupili do politických stran a začali něco reálně dělat, tak je naprosto irelevantní, v jakém volebním systému se pohybujeme.

Spousta energie se tak investuje do nové naděje na změnu systému a na konci celého procesu bude jako obvykle zklamání a kocovina z toho, že se v podstatě nezměnilo vůbec nic. Příznaky tohoto zklamání lze vidět už dnes a má podobu nadšeného přijetí této změny od ODS. Pokud někoho baví existence typu Pavel Drobil nebo Pavel Blažek, může se v budoucnu těšit na jednobarevnou vládu sestavenou z podobných karikatur.

Zavedení přímé volby prezidenta nám nepřineslo žádnou oslňující plejádu osobností, peleton vede bezvýrazný Fišer a na záda mu dýchá kandidát ruského Lukoilu, Miloš Zeman. Obávám se, že pokud zavedeme většinový systém, budeme sice jednotlivé kandidáty volit “přímo”, ale jejich výběr bude pořád tak nějak děsivě prázdný.

Veškerá pozornost a energie současnosti se zaměřuje na problém korupce, a hledání možných východisek a tak bohužel uniká pozornosti, že řešením malicherné současnosti zapomínáme na budoucnost, do které se Česká republika řítí.

Trvalá destrukce českého vzdělávacího systému na úrovni základních a středních škol, kterou temně ilustrují propady v žebříčcích mezinárodních srovnávacích studií, totiž znamená, že tuhle zemi čeká leda upevnění stávajícího postavení laciné montovny západní Evropy. V této budoucnosti nevzdělanců, kde má majorita problém pochopit psaný text - o čemž se již dnes můžete přesvědčit v libovolné diskuzi pod jakýmkoli článkem na českém internetu - je totiž úplně jedno, jaký volební systém v naší zemi bude.

Pokud se v poslední době někdy stalo školství reálným tématem, pak se jednalo buď o zpackané maturity, což je marginální problém, nebo o podporu učňovského školství na úkor všeobecného vzdělání. To je cesta, o které lze s jistotou prohlásit, že ještě žádnou zemi k prosperitě a růstu nedovedla. A určitě to není cesta, po které dojdeme k lepším politickým elitám nebo k politicky angažovaným občanům.

V českém diskurzu se jako obvykle řeší důsledky a ne příčiny. A tak zatímco v Německu si kvůli pochybnostem o vzdělání balí kufry ministři, v Česku můžete být klidně hejtmanem Jihomoravského kraje nebo primátorem Brna. A to je ostuda jako Brno. Problémem není volební systém a kupodivu jím není ani dalajlamismus. Míru vyspělosti každé země totiž neurčuje volební systém, ale zcela určitě je to její vzdělávací systém.