smysl..

Vše dává smysl. Nedávno jsem vedl dialog s jedním z mých přátel. Téma bylo smysl života. Můj postoj nebyl ani černá ani bíla. Zlatá střední cesta. Cesta se ubírala nad řečnickou otázkou, vede-li nás naším životem jakási neviditělná ruka (přeci, když mají ekonomové svou vše-řešící ruku trhu, proč bychom také nemohli mít ruku osudu, která, ač možná někdy nechceme, nás vede směrem o terém nevíme. Je přeci až s podivem, když se člověk ohlédne zpět životem a najednou se mu rozsvítí. To je přeci ono, vždyť můj život dává smysl. Támhle jsem odbočil doleva, onehdá jsem udělal takové a makové rozhodnutí a dnes stojím tady a vše to dává smysl, jelikož kdybych daná rozhodnutí neudělal, dnes bych byl někde jinde.
To sice ano, byli bychom někde jinde, nicméně, podívali bychom se zpět naším životem, našli bychom opět linii rozhodnutí, která nás dovedla na určité místo a opět bychom našli v naší minulosti smysl. Jde přeci o to, daný smysl najít, ne? Jak bychom se cítili, pokud by náš život smysl neměl. O to přeci jde, najít smysl a zdůvodnit si tak naše konání. Ať už je to historie, která nás ukotvuje ve smyslu dějin a dává nám pocit kontinuity, nebo smysl naší vlastní existence. My přece onen smysl najít chceme, a pokud to tak je, najdeme ho přeci ve všem, i kdyby náš život byla pouhá nit náhodných rozhodnutí, podíváme-li se zpět, lehce zapleteme onu nit do klubíčka, které svíráme v ruce, stejně jako náš vlastní život.

sunday evening..

I see today's day as something very calming, relaxing.. it is maybe because I feel calmed and relaxed. Just listening to songs from Bijou, hungarian band. Songs like Mozdulatlan, Tánc, Pillangó or Depresszió sound in my head. In the morning I went for cross country ski. It was not even light out there and presence of upcoming time on my skies, just by myself, listening to the sound of breathing and skies cutting frozen snow in pieces was just a moment full of magic. Later on cooking rissoto where I almost overcooked rice for meat, but at the end everything worked out very well. Cleaned my room and paid some time to administration of my cashflow. Now sitting in my sofa, listening to Bijou and feeling unbelievably calm. Feeling free. Feeling strong and peaceful. Following week I'll meet with my good friend Adam who studies in Thailand, but since I met him while we studied together humanities I did many mistakes concerning our friendship and still I take him as being like my brother. Sitting in my sofa and thinking over and over how simple some things seem to be.

zamyšlení..

v poslední době jsem samá lenost. Vím jak si všechno naplánovat. Jeden den přemýšlím jak všechno udělat den další. Vše vychází, s úsměvem na tváři usínám a počítám s dnem nabytím prací. Budík zvoní a ze mě vyzařuje nechuť. Přímo svítím. Nechci. Nechce se mi vstávat, ale jdu do toho. Beru text, který přesvědčuji, že jeho nejlepší možností je vsáknout se mi do mozkové kůry. Nechce se mu. Připadám si jako ve světě, kde lenost je králem. Po několika minutách odkládám text a přesto, že mě tlačí čas a vím, že jedinným výsledkem odkládání sobě udělených povinností je stres a dočasné zoufalství, pilně plním mnou nenáviděnou ideu lenosti. Nechci. Není dobré ukončit další den pocitem marnosti, lenosti s tím že další den vše napravím. Nenapravím. Je to boj, boj kde jedinným hráčem jsem já sám. Ten boj je ve mně a záleží pouze na vůli která rozhodne jaký bude výsledek.

"Nikdo se nestal nesmrtelný svou leností", Benjamin Franklin

changes..

I would like to point out one thing related to new year's eve. Cultures all over the world, let's not call them primitive cultures, though they might be seen so from our 'civilised' world, have rituals. Rituals are something what keeps the culture together, what gives every member a specific place and also gives 'clarification' to different behaviour we might experience. We can imagine that celebration of new year's eve is something similar. In that specific time people behave differently, in a manner they saw or were told to behave (sometimes not even in such manners). Maybe it is just my own feeling, but I believe that all rituals should put a footprint in our souls, memories, should be something like a comma in a sentence. Should separate something what was before and after such ritual. Here I might be trully mistaken, because not all rituals are like that. Some of them are done to remember our ancestors where old cultures thought that if it will be not done, our ancestor will get angry and will make trouble in living..

The main thought here is to express my wonder in celebrating new year's eve. Though this ritual can be taken as being similar to other rituals from old cultures it does not fulfil (this is trully subjective) the purpose of separating something old from something new. Some may not agree as we have a calendar change (also many goverments take new year's eve as opportunity to raise all possible taxes and in this way 'decrease salaries'). The fact what I miss in new year's eve is something like a restart option. But there is none, the life does not begin again, just continue, but it is not different, it is still the same life, nothing change, just calendar which is not astrologicaly based (like the luna calendar) not even precisely based on Jesus's birth. The only one thing which reminded me differences between old and new year were accounting accruals etc. which is economy based.

There might be the problem. I don't want accounting to rule my life.